Příloha zvláštního vydání Tanvaldského zpravodaje ke 130. výročí dobrovolného hasičského sboru města Tanvald si můžete stáhnout zde.

Hasiči na Tanvaldsku na přelomu 19. a 20. století aneb 130 let dobrovolných hasičů v Tanvaldě.

Začátkem roku 1 885 obdržely zdejší hasičské sbory zprávu o rozvolnění Liberecké župní hasičské jednoty a hned se začaly zabývat v rámci procesu hasičského spolčování v Království českém vytvořením nové hasičské jednoty. V roce 1 885 tak byla v rámci procesu hasičského spolčování v Království českém založena „Tanvaldská okresní hasičská jednota“, která v době založení měla 11 sborů a 1 269 činných členů. K oficiálnímu založení jednoty došlo na shromáždění zástupců jednotlivých hasičských sborů, které se konalo 21. června 1 885 v Tanvaldě. Do jednoty později patřil i sbor z Harrachova z okresu Semily a z Jizerodoli, tehdejšího okresu Roketnice. Jednotlivé sbory byly založeny v letech 1868 až 1886. Nejdříve byl hasičský sbor založen ve Smržovce. Hasičský sbor v Tanvaldě byl založen v roce 1 875 a sbor na Šumburku v roce 1 884. V obvodu jednoty tehdy bylo 3.627 domů a 24.454 obyvatel. Vytvoření Tanvaldské okresní hasičské jednoty přineslo zlepšení organizace, zpřehlednění činnosti a zásahových možností jednotlivých hasičských sborů, konkretizaci hasičské činnosti až do posledních detailů a v neposlední řadě prohloubení kontaktů mezi sbory a velením sborů.

Vznik hasičských sborů a hasičské jednoty byl spjat zejména s rapidním rozvojem živností a sklářského, textilního a strojírenského průmyslu na Tanvaldsku v druhé polovině 19. století a s tím související hustou zástavbou údolí a horských svahů kolem toků Kamenice, Desné a Jizery. Vedle průmyslových objektů bylo třeba účinněji chránit proti požárům i nově vznikající budovy obchodních firem, úřadů, škol a stále přibývající počet obytných domů. Zdůrazňována byla i humánní stránka a vzájemnost hasičské činnosti, pomoc bližnímu při ochraně proti požáru a při hašení požáru, záchrana byť i skromného majetku, který lidé v horských podmínkách těžkou prací, nelehkým živobytím získávali celý život a po celé generace. V roce 1910 byla „Tanvaldská okresní hasičská jednota“ mezi hasičskými jednotami německo-českého regionu svou úrovní, schopností a velikostí na třetím místě. Po pětadvaceti letech svého působení již čítala 31 hasičských sborů s celkem 3.490 členy. Z toho bylo 21 Hasiči místních dobrovolných sborů a 10 továrních sborů. Od roku 1 885 do roku 1 910 bylo dle starých záznamů na celém území Tanvaldské okresní hasičské jednoty 444 požárů, při kterých hasičské sbory musely mnohdy zasahovat za velmi těžkých podmínek, při nichž prokázaly svou energii a chladnokrevnost. Jednotlivé hasičské sbory také musely zasahovat při povodních a zachraňovat majetek obyvatelstva i firem. Opakování povodní vyvolalo potřebu některé hasičské sbory k provádění zásahů při povodních speciálně vybavit. Například koncem července roku 1897 byly na většině území Jabloneckého okresu, tedy i na Tanvaldsku, velké povodně.

Povodně vyvrcholily v noci z 29. na 30. července a hasičské sbory účinnými zásahy za obětavého nasazení svých členů zachraňovaly nejen ohrožený majetek, ale i životy lidí. Důkazem toho je i děkovný dopis okresního hejtmana v Jablonci nad Nisou ze dne 11 . srpna 1 897 zaslaný starostům obcí okresu a představitelům hasičských sborů. Hasičské sbory měly i vlastní zdravotnická družstva na svou dobu slušně vybavená zdravotními pomůckami a materiálem a v některých případech měly sbory i pojízdná nosítka nebo dokonce i sanitní vůz. Veškerá administrativa sborů byla pečlivě vedena. Na schůzích byli členové seznamováni s novými poznatky v oblasti hašení požárů a záchranných činností. Činnost „Tanvaldské okresní hasičské jednoty“ byla významnou měrou dotována zastupitelstvy okresů Tanvald a Roketnice. Dotováno tak bylo poštovné, cestovní náklady inspektorů a povinné pojištění sborů. Ale i obce podporovaly sbory ze všech sil, ať už to bylo ročními příspěvky na činnost, platbami příspěvků okresní a zemské hasičské jednotě a do invalidní kasy nebo formou dotací a příspěvků na výstavbu hasičských zbrojnic, cvičných lezeckých stěn, požárních nádrží nebo na nákup zařízení. Zástupci zdejší jednoty se zúčastňovali zasedání a sjezdů zemské hasičské jednoty a byli vysíláni na různé kurzy. Získané zprávy a poznatky pak předávali svým sborům. Jednota i hasičské sbory uctívaly monarchu a využívaly každou vhodnou příležitost vyjádřit mu věrnost a oddanost.

Tak se například sbory Tanvaldské okresní hasičské jednoty zúčastnily uvítání Jeho c. a k. Veličenstva dne 1. října roku 1 891 při jeho zastávce v Rychnově u Jablonce nad Nisou. S vojenskou rychlostí byl na tuto událost vypraven z Tanvaldu zvláštní vlak. Za slunného podzimního rána vedly všechny cesty do Rychnova. Zde byla sváteční a radostná nálada. Monarcha byl řadami přítomných vítán provoláváním slávy a dlouhé zástupy hasičů objížděl. I když přání Tanvaldských, aby císař přistoupil až k nim, však dle jejich záznamů zůstalo nenaplněno, přesto krátká přítomnost monarchy, Jeho Veličenstva v Rychnově v nich vzbudilo patriotickou radost. Této události se zúčastnilo 643 hasičů jednoty, kteří se za hudebního doprovodu dvou kapel impozantním pěším pochodem v průvodu vraceli zpátky přes Jablonec nad Nisou a Smržovku (kde byly mimochodem přestávky na odpočinek a občerstvení) do Tanvaldu a Šumburku. O 15 let později 24. června 1 906 hasiči tanvaldské jednoty vypravili zvláštní vlak do Jabloneckých Pasek ( tehdy Lázně Paseky), aby se zúčastnili slávy u příležitosti návštěvy Jeho Veličenstva císaře ve vzkvétajícím městě Jablonec nad Nisou a vzdali Jeho Veličenstvu hold. Po příjezdu do Pasek se hasičské sbory jednoty seřadily do průvodu, do kterého byly včleněny dvě hudby, a pochodem se vydaly do města Jablonce. Pak vytvořily sbory špalír v Podhorské ulici, kudy se měl císař vydat na návštěvu firmy W. Klaar. Předseda jednoty a jeho zástupce měli dokonce to štěstí být Jeho Veličenstvu představeni. Po ukončení oficialit slávy uvítání císaře se hasiči Tanvaldské okresní hasičské jednoty nejdříve za doprovodu řízné hudby vydali v uzavřeném šiku zhlédnout slavnostně vyzdobené město Jablonec a pak se pochodem přemístili do Pasek, kde následovala polední přestávka. Ve 2 hodiny odpoledne se hasiči zformovali opět do spořádaného průvodu a za vyhrávání radostných skladeb střídajícími se kapelami dorazili za jednu hodinu na „Kreuzschenk“(místo u silnice na vrcholu mezi Lučany a Smržovkou), odkud se po jednohodinové přestávce na svačinu a odpočinek vypravily jednotlivé oddíly nejkratší cestou do svým domovských obcí. Obě popsané události zůstaly všem zúčastněným v radostných a stálých vzpomínkách. 16. srpna 1 908 uspořádala Tanvaldská okresní hasičská jednota při příležitosti svého výročního zasedání v Novém Světě oslavu 60. výročí vládnutí Jeho Veličenstva císaře.

Účastníci jeli vlakem do stanice Strickerhäuser (dnes stanice Harrachov) a byli pak očekáváni a uvítáni místními hasiči u hostince Koruna (dnes penzion Koruna) na Novém Světě (dnes část Harrachova na příjezdu od Tanvaldu). Zde se shromažďovali i členové jiných místních spolků. V 8 hodin 45 minut se průvod za zvuků patriotické hudby a v čele s vyzdobeným vozem s bustou císaře dal do pohybu. Na oslavě byli přítomni c. a k. okresní hejtman pan Fischer z Jilemnice, pánové okresní předsedající Müller a Patrmann, obecní zastupitelstvo v čele se starostou, výbor hasičské jednoty a další honorace. Po přivítání přítomných pronesl předseda Tanvaldské okresní hasičské jednoty pan B. Mitlehner slavnostní patriotickou řeč, v které vyzvedl význam dne a která byla přijata s nadšením a třikrát byla provolána sláva císaři. Pak kapela zahrála hymnu, byly vypáleny slavnostní salvy, které horskou ozvěnou hlásaly široko daleko tuto slávu. Pak c. a k. okresní hejtman z Jilemnice dekoroval 23 členů místních hasičů čestným uznáním a zdůraznil pochvalnými slovy význam a obětavý přístup hasičských sborů. Velitel z Harrachova pan Mallin vzpomněl velkých zásluh starosty Harrachova pana Veita o hasiče a jako výraz díků a uznání mu předal čestný diplom. Na konec této slavnostní části defilovaly jednotky před přítomnou honorací a průvod byl rozpuštěn.

Je na místě poznamenat, že vždy při císařových narozeninách a jmeninách se hasiči zúčastňovali oslavných bohoslužeb a různých slavností, aby tak vyjádřili svou oddanost císařskému domu. Císař za své vlády hasičům obecně vždy dával najevo svůj obzvláštní zájem, podporu a péči. Jeho nejvyšším rozhodnutím ze dne 24. listopadu 1905 byly jako ocenění a vyzdvihnutí významu dobrovolných hasičů uděleny mnoha hasičům za 25 letou činnost na poli hasičství a záchranářství čestné medaile.

Z Tanvaldské okresní hasičské jednoty byla tato čestná medaile propůjčena celkem 535 kamarádům. Hasičská uniforma z počátku 20. století Z toho 33 z Albrechtic, 20 z Antonínova, 11 ze Žďáru, 17 z Desné, 23 z Jiřetína, 4 z Grüntalu, 23 z Harrachova, 26 z Isertalu (údolí k Jizeře), 10 z Kleinpolen, 17 z Mariánské hory, 76 ze Smržovky, 15 z Horního Polubného, 1 z Noviny, 61 z Polubného, 29 z Příchovic, 26 z Roketnice, 6 z Schierecke (dnes prostor v Desné kolem objektu „Sklář“), 1 ze Schlossbergu (osada Zámky u přehrady Souš), 40 z Šumburku, 19 z Tanvaldu, 13 z Tanvaldu – továrního sboru, 15 z Potočné, 2 z Dolní Smržovky, 3 z Dolního Kořenova – továrního sboru, 25 z Kořenova a 19 z Pustin. Jeho Veličenstvo císař podporoval hasičské sbory finančně i ze své nejvyšší soukromé kasy, a tak v průběhu 25 let obdržely sbory Tanvaldské okresní hasičské jednoty z uvedených zdrojů celkem 1.660,- K (jednotlivé sbory takto obdržely obnosy v rozpětí od 80 do 160 K, Tanvald 160 K).

Při příležitosti svého 25 letého výročí hodnotila Tanvaldská okresní hasičská jednota svou činnost jako úspěšnou a prospěšnou obyvatelstvu.