Úvodní > Informace > Tipy na výlety v okolí

Přírodní zajímavosti a tipy na výlety v okolí

Tanvaldský vyhlídkový okruh

Chcete-li vychutnat kouzlo pohledů do malebné tanvaldské kotliny a poznat blíže okolí města, vydejte se na Tanvaldský vyhlídkový okruh. Měří 10,5 km a je značen modrým a bílým trojúhelníkem.

  1. Trasa začíná v centru města u hotelu Koruna. Značka vede po hlavní silnici směrem na Jablonec n. N., odkud potom odbočíme spolu s červenou turistickou značkou a stoupáme úpatím vrchu Muchova.
  2. Po červené značce se dostaneme na vyhlídkovou skálu Terezínka (krásný výhled do údolí Kamenice, na města Tanvald i Desná v J. h.). Odtud můžeme stoupat dále na vrchol Muchova (787 m n.m., kruhový výhled na Krkonoše, Jizerské hory, Ještědský hřeben i vrch Kozákov v Českém ráji).
  3. Vrátíme se na vyhlídkový okruh a pokračujeme do Svárova, kde se v roce 1870 odehrála stávka dělníků Liebigovy textilní továrny (památník).
  4. Pokračujeme po mostě přes Kamenici po značce na vyhlídku Šulíkova skála (výhled do údolí Kamenice, na tanvaldské sídliště Výšina, za ním vrch Špičák - 808 m n. m., známé lyžařské středisko, v pozadí město Smržovka, jižně pak Velké Hamry a v dáli hřbet Kozákova).
  5. Značená cesta nás dovede do údolí říčky Desná. Ve stejnojmenném městě můžeme využít nabídky restaurací a obchodů v centru. Pokračujeme do osady Žďár, která je částí Tanvaldu.
  6. Ve Žďáru se naše trasa spojuje se zeleně značenou turistickou cestou. Po ní můžeme odbočit vpravo a vystoupat na vrchol Špičáku (808 m n. m., chata a rozhledna z roku 1909, široký rozhled). Ze Špičáku se vrátíme na okruh a pokračujeme lesem na silnici spojující Horní Tanvald se sídlištěm Výšina. Pod námi bude Tanvaldská motokrosová kotlina, kde se každoročně pořádá mistrovství ČR v trialu. Sídlištěm Výšina projdeme k radnici (secesní budova z let 1908 - 1909) dolů do centra města, kde naše cesta končí.

Nejbližší jizerskohorské rozhledny

Oblíbeným cílem výletů v Jizerských horách jsou zdejší rozhledny. Málokde bylo na tak malém prostoru postaveno tolik vyhlídkových věží. Už od minulého století je tu budovali jak bohatí majitelé panství, tak později různé turistické spolky. Z šestadvaceti rozhleden postavených na Liberecku a Jablonecku se jich dodnes zachovalo jedenáct a většina z nich je přístupná. Takový počet rozhleden na tak malém území je celoevropskou raritou. Několik z nich najdeme i v okolí Tanvaldu.

Tanvaldský Špičák (831 m n.m.)

Špičák je v létě, na jaře i na podzim tradičním cílem výletů, v zimě je to největší lyžařské centrum Jizerských hor. Vrchol Špičáku, tyčící se mezi Tanvaldem a Albrechticemi (831 m.n.m.) je uváděn jako jeden z bodů předávání světelné signalizace při příchodu nepřátel. Tvoří severní část Tanvaldu. Na svazích malého a velkého Špičáku pramení čtyři potoky, z nichž se vlévají tři do řeky Kamenice a jeden do Desné. 

Z historie

Od roku 1886 byla na vrcholu hospůdka čp. 279, která v říjnu 1905 vyhořela. 4. srpna roku 1889 byla při lidové slavnosti zpřístupněna skalní vyhlídka. Na Špičáku se konala roku 1890 nepovolená historická oslava 1. máje na Tanvaldsku za veliké účasti německých a českých dělníků. Dne 18. června 1893 se stal vrchol svědkem Táboru lidu za všeobecné volební právo a snížení pracovní doby.
Samostatná rozhledna Špičák byla otevřena 4. července 1909. a nesla jméno Jubilejní rozhledna císaře Františka Josefa I. na počest šedesátiletého panování monarchy. Rozhlednu s vyhlídkou na všechny světové strany, kterou projektoval Robert Hemmrich. Nechal ji postavit Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory. O rok později byla dokončena i přístavba restaurace s hostinskými pokoji. Dnešní podobu získala chata v roce 1930.

Špičák dnes

Tanvaldský Špičák je i díky své velmi dobré vybavenosti vyhledávaným zimním střediskem sjezdového lyžování. V roce 2003 byla zprovozněna čtyřsedačková lanovka na vrchol Špičáku. Její délka je 1170 m, převýšení 270 m, má přepravní kapacitu 2400 osob za hodinu a jako první takové zařízení u nás má pohon umístěný pod zemí. Má zimní i letní provoz s možností přepravy kol. Investorem i provozovatelem lanovky je TJ Bižuterie. Přilehlé parkoviště pojme až 500 aut. Novodobé Prvomájové turistické výstupy na Špičák s ekologickým zaměřením byly započaty v roce 2000. Na vrcholu Tanvaldského Špičáku je od 7. prosince 1997 umístěna kamera, která zaznamenává povětrnostní podmínky v okolí. Aktuální informace mohou televizní diváci sledovat v pořadu Panorama na České televizi. Poblíž rozhledny je umístěn pomník obětem 11. září 2001.

V říjnu 2013 byla slavnostně odhalena obnovená skalní vyhlídka na Tanvaldském Špičáku, z které můžete shlédnout nejen do údolí, ale i na nedaleké vrcholky Jizerských hor.

www.rozhledna-spicak.cz.

Štěpánka (vrch Hvězda, 958 m n.m.)

Štěpánka je považována za nejkrásnější rozhlednu Jizerských hor. Stojí na vrchu Hvězda nad obcí Příchovice. V roce 1847 ji začal stavět majitel panství kníže Kamil Rohan na počest návštěvy zemského správce arcivévody Štěpána. Uprostřed prací však stavbu zastavil. Podle lidového vyprávění to bylo kvůli věštbě cikánky, která předpověděla Rohanovi smrt, jakmile bude rozhledna dokončena. Nedokončená věž chátrala a ničili ji vandalové. Až v roce 1888 odkoupila pozemek příchovická obec a německý horský spolek z Kořenova se ujal dokončení rozhledny. Slavnostní otevření 24 metrů vysoké věže na tehdejší Štěpánově výšině se konalo 14. srpna 1892. Kníže Rohan se otevření nezúčastnil, neboť nedlouho potom skutečně zemřel. V roce 1918 se vrchu vrátilo české jméno Hvězda, ale rozhledně lidé později začali říkat Štěpánka, což jí zůstalo dodnes.

www.jizerkyprovas.cz 

Maják Járy Cimrmana a Muzeum cimrmanovy doby

První oficiální muzeum českého génia a dobrodruha bylo otevřeno v létě 2013 v areálu U Čápa na Příchovicích.  Celá budova je z poloviny vrostlá do svahu a je obložena v místě vytěženým kamenem. Je v něm umístěna značná část pozůstalosti Járy Cimrmana dosud přechovávaná v depozitářích společnosti a divadla Járy Cimrmana v Praze. Významná část sbírek byla také nově získána díky občanům z Pojizeří a širokého okolí, kteří darovali množství autentických památek na pobyt génia na Liptákovsku. Po prohlédnutí exponátů v muzeu můžete vystoupat na rozhlednu vybudovanou podle projektu architekta profesora Martina Rajniše, která je skvělou ukázkou tzv. přírodní architektury. Je vybudována z borového dřeva, její originální konstrukce je velmi vzdušná a svou siluetou skutečně připomíná maják.

www.ucapa.eu

Bramberk (783 m n. m.)

K rozhledně na Bramberku se dostaneme po červené turistické cestě z Lučan nad Nisou, popřípadě po značených trasách z Horního Maxova nebo Josefova Dolu. Lučanská sekce Německého horského spolku tu začala budovat šestnáctimetrovou dřevěnou vyhlídkovou věž už v roce 1889. O tři roky později k ní přibyla ještě turistická chata. Spolek však usiloval o postavení kamenné rozhledny. Jejího otevření se lidé dočkali 16. června 1912. Díky robustní konstrukci a tvrdé žule vydržela rozhledna do dnešních dní.
www.bramberk.cz

Slovanka (820 m n.m.)

Mezi Horním Maxovem a Janovem n. N. stojí rozhledna Slovanka. Roku 1887 ji pro veřejnost otevřely jablonecká, janovská a hornokamenická sekce Německého horského spolku. Byla to tehdy první železná vyhlídková věž v Čechách. V minulých desetiletích věž značně zchátrala a byla pro návštěvníky uzavřena. V roce 1999 ji však koupila obec Lučany a za pomoci sponzorů a dobrovolných pomocníků ji opravila a znovu zpřístupnila.
www.slovanka.eu

Královka (859 m n.m.)

Kamenná věž, tyčící se nad Bedřichovem a Janovem, měla už v roce 1888 dřevěnou předchůdkyni. Když ji v roce 1906 zničila vichřice, nechal janovský horský spolek vypracovat projekt na kamennou vyhlídkovou věž. Otevřena byla už počátkem září 1907. V roce 1934 k ní přibyl ještě horský dům, který nahradil požárem zničenou chatu s pohostinstvím. Královka nabízí jeden z nejhezčích rozhledů v Jizerských horách.
www.jizerskehotely.cz 

Černá Studnice (869 m n.m.)

Černá Studnice měla odedávna pro Jablonečany stejný výnam jako pro sousední Liberec Ještěd. Už od roku 1885 tu na vrcholové skále byla vyhlídková plošina se schodištěm. Jablonečtí turisté usilovali od počátku století o stavbu kamenné rozhledny a chaty. Slavnostní otevření se konalo za účasti šesti tisíc lidí 14. srpna 1905. Od té doby je věž, vysoká 26 metrů, oblíbeným cílem pěších výletů. Z Tanvaldu k ní vede červená turistická značka po Černostudničním hřebeni, cesta je dlouhá asi šest kilometrů.
www.rozhledna.eu 

Nisanka (676 m.n.m.)

Rozhlednu Nisanku naleznete na Novoveském vrchu, naproti penzionu Jizerka. Stavba věže byla dokončena v roce 2006 a slavnostní otevření proběhlo 5.května 2007. Věž rozhledny je vysoká 35 m. Nosnou konstrukci tvoří trubkovitý stožár, který je obtočen výstupovým schodištěm. Výhled Nisanky je rozsáhlý, můžeme z ní spatřit  nejen další rozhledny Jablonecka, ale i například Sněžku nebo Ještědský hřeben.
www.rozhledna-nisanka.cz

Císařský kámen

Rozhlednu na Císařském kameni najdete u obce Rádla (asi 5 km jižně od Liberce). Rozhledna byla postavena na jaře roku 2009. Kolaudace proběhla koncem června letošního roku a od té doby je veřejně přístupná. Nová rozhledna měří necelých 20m.
www.vratislavice.cz 

U borovice

Rozhlednu s výhledem na Ještěd, Kozákov, Lysou horu, Zvičinu najdete  u obce Roprachtice. Slavnostně otevřena 17.listopadu 2009. Otevřeno je každou sobotu a neděli od 10 do 16 hodin, v zimním období od 10 do 15 hodin. V době prázdnin od 1.7. do 31.8. je rozhledna otevřena každý den od 10 do 16 hodin.
www.uborovice.cz

Zajímavá místa v okolí

Terezínka (625 m n. m.)

Vyhlídková skála na úbočí hory Muchov byla upravena jako zděná vyhlídka se schodištěm v roce 1853. Nechal ji vystavět majitel tanvaldské přádelny bavlny Johann Mayer a pojmenoval ji podle své ženy Terezie. Mayer, který žil s rodinou ve Vídni, nechal také v roce 1845 vybudovat nedalekou vilu Bálovka jako své prázdninové sídlo. Terezínka je z Tanvaldu dobře přístupná po červeně značené turistické trase.
Procházku lze ještě prodloužit o výstup na skalní masiv Muchov (787 m n. m.).
Muchov patří k nejnápadnějším vrcholům Černostudničního hřebenu. Je tvořen poměrně rozsáhlou skupinou skal vystupujících z balvanitých sutí. S Muchovem jsou spojeny nejrůznější pověsti. Nejznámější je patrně legenda ,,O jizerskohorském duchovi Muhu", který vládl Jizerským horám a sídlí právě na Muchově. Jiná pověst zase vypráví o pokladnici, která je ukryta v nitru skaliska a otevírá se jen v poledne na svatého Jana a o Štedrém večeru.

Údolí Kamenice

Červeně značená Palackého cesta zavede turisty z Tanvaldu přes Velké Hamry a Plavy do romantického údolí horské řeky Kamenice, která se tu divoce prodírá mezi skalami až k soutoku s Jizerou ve Spálově. Výlet může ještě zpestřit návštěva zříceniny hradu Navarov, tyčícího se nad údolím nedaleko stejnojmenné vlakové zastávky. Zpáteční jízda po železnici, která šplhá údolím po protějším břehu Kamenice, nadchne jistě děti i dospělé výletníky. Zdatnější turisté mohou ze Spálova ještě pokračovat pěšky po neméně pěkné Riegrově cestě podél Jizery do Semil.

 

Vodopády Černé Desné

Krásný přírodní kout naleznou turisté v nedaleké Desné. Červená turistická značka je povede ke kulturnímu domu Sklář, odkud zabočí vlevo a podél toku Černé Desné zamíří do údolí této horské říčky. Vodopády na Černé Desné jsou od 1. července 2013 vyhlášeny přírodní památkou. Koryto Černé Desné je plné peřejí, kaskád, kotlů a větších či menších vodopádů, které vymodeloval vodní proud. Řeka protéká divokým údolím vedoucím od přehrady Souš do Desné. Vodopády jsou tvořeny žulovými stupni. Některé byly novodobě pojmenovány (Hrncový, Bukový, Dlouhý, Plotnový). Největší z nich měří asi 10 metrů a nachází se zhruba v polovině vzdálenosti mezi Souší a Desnou. 

 

Protržená přehrada

Přehrada na Bílé Desné ve výšce 800 m n. m. byla napuštěna v červnu 1915. V dalším roce se její sypaná hráz protrhla a způsobila v Desné ničivou katastrofu, při které přišlo o život dvaašedesát lidí a bylo zničeno a poškozeno mnoho domů a továren. Událost připomíná balvan v centru Desné s pamětní deskou z roku 1937. Dodnes stojí na místě věž a patrné jsou i zbytky hráze. Zachovala se i podzemní štola, kterou se odvádí voda do sousední nádrže Souš. Štola je známým zimovištěm netopýrů. K Protržené přehradě vede žlutě značená cesta, na níž se turisté dostanou ze silnice vedoucí kolem Souše. Další možností je stoupat po silnici z Desné I údolím Bílé Desné.

Souš

Přehradní nádrž na Černé Desné vznikala ve stejných letech jako sousední hráz na Bílé Desné. Po katastrofě v roce 1916 ji však stavitelé vypustili a vodou ji naplnili až po důkladné prohlídce v letech 1925 - 27. Přehrada byla ještě v šedesátých letech využívána jako rekreační místo. V roce 1974 tu byla vybudována úpravna vody a nádrž nyní slouží jako zásobárna pitné vody pro Jablonecko. Koupání a rybolov jsou tu proto zakázány a okolí je přísně chráněno. Kolem Souše vede opravená Soušská silnice, po které se mohou osobní automobily dostat přes Smědavu až do Bílého Potoka a Hejnic na druhé straně hor, ovšem jen během letní sezony od května do října. V zimě je silnice uzavřena.

Jizerka

Nejvýše položená osada Jizerských hor (840 - 900 m n. m.) je oblíbeným cílem pěších, lyžařských i cykloturistických výletů. V šestnáctém a sedmnáctém století byla vyhledávaným nalezištěm drahokamů a polodrahokamů. V devatenáctém století tu byly postaveny dvě sklářské hutě, sklo se na Jizerce vyrábělo až do roku 1911. Ze starší se dochovaly jen rozvaliny, mladší z roku 1866 stojí dodnes a slouží jako penzion. Za návštěvu stojí místní muzeum - Informační středisko Českého svazu ochránců přírody, které návštěvníky seznamuje s historií i současností Jizerských hor. Otevřeno je o víkendech v letní sezoně. Zajímavostí je takzvaný Hnojový dům, v němž žije cestovatel Gustav Ginzel a ukazuje tu návštěvníkům svou sbírku kuriozit a suvenýrů z cest. Hnojový dům v srpnu 1995 vyhořel, na jeho místě stojí nyní věrná replika.

Bozkovské dolomitové jeskyně

Podzemní labyrint chodeb s bizarními krápníky čeká návštěvníky dolomitových jeskyní, které se nalézají nedaleko obce Bozkov na Semilsku. Z Tanvaldu lze jet vlakem směrem na Železný Brod, vystoupit ve stanici Jesenný a po zelené značce vystoupat až k jeskyním. Prohlídka jeskyní trvá 45 minut a je fyzicky nenáročná. 
Kostel Navštívení Panny Marie je bezpochyb dominantou obce, jednolodní, raně barokní kostel se datuje do roku 1693. Mezi zajímavosti bozkovského kostela patří především milostná socha Madony a zvon, datovaný r. 1555.

Harrachov

Turistické a lyžařské centrum západních Krkonoš, horské městečko s dlouhou tradicí sklářského průmyslu. Sklárna s tradiční ruční výrobou skla, sklářské muzeum. Široká nabídka restaurací a ubytování. Lyžařské vleky množství sjezdových a běžeckých tratí, sedačková lanovka na Černou horu (1020 m n. m.). Východisko mnoha turistických cest. Z Tanvaldu dosažitelný autobusem, vlakem nebo autem po E 65, vzdálenost 16 km.
Muzeum skla obsahuje historicky a technologicky ucelenou sbírku historického skla zprodukce harrachovské sklárny.
Pivní lázně - originální rekondiční lázeňská terapie v přírodní horské vodě s pivní přísadou
Kaple sv. Alžběty byla postavena v roce 1901, zvonice má původní skleněný zvon a uvnitř kaple naleznete benátský oltář ze zrcadel, který je dovezen až z Itálie.

Kaplička sv. Gotharda

Kaplička byla postavena v roce 1817 na cestě vedoucí od kopce zvaného U Sloupku na Českém Šumburku u Tanvaldu do Příchovic. Tato cesta sloužila věřícím k poutím a návštěvě kostela sv. Víta na Příchovicích. O 101 let později byla téměř zničena. Obnovit a vyzdobit ji později nechal jeden ze zaměstnanců firmy Johan Liebig na památku své matky. V roce 1952 kapli zničil blesk. Ke znovuobnovení této památky došlo až v roce 2011 díky Obecně prospěšné společnosti Jizerky pro Vás, ve spolupráci s obcí Stará Kamienica v Polsku a za vydatné pomoci pracovníků areálu U Čápa. V kapličce je umístěna dřevěná plastika světce Gotharda, jejímž autorem je Adam Spolnik. Svatý Gothard se stal patronem chudých a nemocných, současně je i patronem zedníků a kameníků. Kapličku najdete na turistické cestě, vedoucí z Českého Šumburku do Příchovic. Odpočinout a rozjímat v klidu lesní samoty můžete na vyřezávané lavici ve tvaru anděla.

Lesopark Na Sluneční

Tento nový přírodní areál najdete u cesty lemované novou alejí stromů, vedoucí z Příchovic od areálu U Čápa ke kapličce sv. Gotharda. Kouzelné a klidné místo s výhledem na příchovický kostelík, obě zdejší rozhledny i do dalekých kopců vám dá zapomenout na únavu a naladí vás do pohody. Zejména rodiče zde ocení, že se jejich ratolesti samy zabaví na originálních přírodních prolézačkách či u zábavných historek místních stromů a dalších zajímavostí rozesetých po celém areálu.

Tanvaldské pamětihodnosti

Ozubnicová železnice

Na unikátní trati mezi Tanvaldem a Harrachovem, která je jedním z největších lákadel cestovního ruchu na Tanvaldsku, překonává vlak několik set metrů převýšení. Největší sklon trati je 58 promile. Na sedmikilometrovém úseku Tanvald - Kořenov proto lokomotivy dříve využívaly ozubnici. Ozubnicová trať je od roku 1992 kulturní památkou. Trasa vede několika tunely a za Kořenovem překonává Jizeru po vysokém mostu. V letech 1991 - 92 zprovoznili železniční nadšenci 47 let nepoužívanou trať z Harrachova přes státní hranici do polského města Szklarska Poreba. V září 1997 zastavilo tehdejší vedení Českých drah na trati mezi Tanvaldem a Harrachovem osobní dopravu. V roce 1998 ji opět zprovoznila soukromá firma GJW Praha, nyní je trať opět v rukou Českých drah. Na trati Tanvald - Desná - Kořenov - Harrachov a zpět jezdí nové motorové vlaky Stadler Regio Shuttle RS1 vyrobené v Německu. Několikrát v roce Železniční společnost Tanvald o.p.s. pořádá akce se zapojením historických souprav (www.zubacka.cz). Zvláštní vlaky tažené motorovými ozubnicovými lokomotivami T426.001 jsou vyhledávanou atrakcí nejen milovníků železnice. Na nádraží v Kořenově je Muzeum ozubnicové železnice.

Kostel sv. Františka z Assisi

Kostel stojí uprostřed městské části Šumburk. Základní kámen k jeho stavbě byl položen v roce 1899, slavnostní vysvěcení kostela se konalo 15. srpna 1901. Jméno Františka z Assisi nese kostel od roku 1918. Zvony z věže byly za druhé světové války konfiskovány. V roce 1993 získal šumburský kostel dva nové zvony.
V roce 1997 uplynulo 100 let, kdy bylo obci sděleno písemné rozhodnutí ´Jeho c. a k. apoštolského veličenstva´, z 20. června 1897, aby patronát nad novostavbou kostela a fary převzal na vlastní náklady Náboženský fond. Definitivní povolení došlo 3. července 1897. Psal se rok 1898, ráno 3. prosince na svátek sv. Františka Xaverského přichází v průvodu kolem vyzdobených domů na osvětlené stanoviště obecní zastupitelstvo, v čele se starostou, místní spolky a občané. Projev k zahájení stavby a první výkop ve jménu Svaté Trojice provádí starosta Josef Pochmann. K němu se přidává stavitel a pozdější první český starosta Šumburku nad Desnou Karel Pekárek se slovy: " S Bohem začínáme, tak dílo dokončíme". Téhož dne, při oslavách 50ti letého panovnického jubilea Jeho Veličenstva, bylo požádáno a výnosem č. 1608 ze dne 1899 bylo vyhověno, aby novostavba farního kostela nesla název ´Jubilejní kostel císaře Františka Josefa I´. Tento název se používal až do roku 1918. Od vzniku Československé republiky je farním kostelem sv. Františka z Asissi. 4. červen 1899 byl dnem posvěcení a položení základního kamene, ve kterém je v zaletované schránce uložena zakládací listina, plány a ostatní korespondence, vztahující se k výstavbě. Schránka je umístěna v základním kameni v podstavci věže a označena letopočtem A.D. 1898. 

Už koncem roku 1899 byla hrubá stavba kostela dokončena. Ukončení stavby bylo stanoveno na závěr roku 1900. 14. dubna 1899 byla zahájena stavba jednopatrové farní budovy a ještě v témž roce byla stavba dokončena. Připomeňme si, že jedinou mechanizací v té době bylo kolečko. Po ukončení všech prací a po konečné úpravě okolí se dostalo roku 1901 nižšího svěcení. Teprve od 14. srpna 1904 slavnostní konsekrací se zdejšímu kostelu dostalo vyššího svěcení a zdejší farnost, jejíž zakládací listina byla 28. dubna 1904 schválena biskupskou konsistoří v Litoměřicích, se stala zdejší farou úředně samostatnou a nezávislou na Příchovicích. Po rozpuštění obou stavebních výborů a splnění úkolů, které na sebe vzal Náboženský fond, se podařilo veškeré náklady uhradit a bez nejmenších nedoplatků převést na církev. Toto ocenil i sám papež Pius X. uznáním mimořádných zásluh pro římskokatolickou církev i město. Starostovi Josefu Pochmannovi pak propůjčil čestný papežský odznak Pro Excelsia et Pontifice´. Šumburský kostel sv. Františka z Asissi se stal chráněnou kulturní památkou a dominantou našeho rozrůstajícího se města. Měl by zůstat i pro další století v popředí zájmu představitelů města, stejně jak je tomu dnes. Na podzim roku 2000 bylo z rozpočtu města opraveno vstupního schodiště, které je používáno místními občany i školní mládeží. 

Budova radnice

Stavba v secesním stylu vznikla v letech 1908 - 1909, čtyři roky po povýšení Tanvaldu na město. V roce 1939 v ní sídlil Pracovní úřad, po sloučení Tanvaldu a Šumburku v roce 1942 sloužila radnice armádě pro různá školení, zatímco radnice pro obě sloučená města byla v Šumburku. Za pozornost stojí barevné okenní vitráže na schodišti a ve velké zasedací síni. Město nechalo radnici v roce 1993 rekonstruovat.

Budova bývalého soudu

Rekonstruovaná budova v centru města je nyní sídlem Městského zdravotního střediska, Městské knihovny, Úřadu práce, Finančního úřadu. Je zde i sociální odbor a odbor dopravy Městského úřadu Tanvald. Okresní soud byl v Tanvaldu zřízen v roce 1850, stejně jako poštovní úřad a četnická stanice. Budova soudu, ve kterém bývala i věznice, pochází z roku 1908. Do té doby sídlil tanvaldský okresní soud v jiném domě.

Tip na návštěvu muzea

Muzeum výroby dřevěných hraček Detoa v Jiřetíně pod Bukovou 

Chtěli byste se podívat do krtečkovy porodnice? Že nevíte, co to je? Tam se pod šikovnýma rukama pracovníků firmy Detoa rodí proslulá večerníčková postava od Zdeňka Milera. Uvnitř továrny s více než stoletou tradicí vznikla naučná stezka, která zvídavým návštěvníkům umožňuje na vlastní oči spatřit, jak se z obyčejné dřevěné kulatiny stane  tahací šnek, tučňák, mrkací mašinka nebo právě dřevěný krteček. Prohlídka začíná stálou expozicí unikátních starých strojů, historických i současných hraček a dalších výrobků. Na zhruba šedesátiminutovém okruhu návštěvníci nahlédnou do jednotlivých výrobních středisek od prvovýroby, přes sušení, soustružení, vrtání, barvení až po až po finální podobu hraček. Mají také možnost zhlédnout unikátní výrobní technologii na strojích z období 1920 – 1960. Továrna z roku 1908 si dodnes zachovala svoji původní podobu. Autorem výrobního areálu je architekt Robert Hemmrich, který je autorsky podepsaný také pod řadou jizerskohorských rozhleden. Exkurze probíhají ve všední dny a o sobotách. V každém případě je nutné se předem telefonicky objednat na tel čísle: 483 356 325. Více podrobností a další zajímavosti naleznete na webových stránkách: www.muzeumvyrobyhracek.cz

Muzeum cimrmanovy doby a Maják Járy Cimrmana

První oficiální muzeum českého génia a dobrodruha bylo otevřeno v létě 2013 v areálu U Čápa na Příchovicích. Více informací výše v textu v sekci rozhledny - Maják Járy Cimrmana a Muzeum cimrmanovy doby.

 

Přejeme vám mnoho pěkných zážitků při cestě kolem Tanvaldu a příjemný pobyt v Jizerských horách.